My v Borčicích

Třetí rok

           Zase léto strašně se těšim. Je tady prozatim poslední, ale nejlepší rok v Borčících.Musíme jet brzo,aby jsme zabrali chatku. Žádný zastávky, no dobře tak teda jedna v Praze u letadla ,ale jako opravdu kratičká a rychle směr Turnov.Už z dálky z auta vidím terku. Auto ještě ani nezastavilo a já už otvírám dveře.Musíme se přivítat.

           Po dlouhém vítání, se jdeme zapsat.Naše vedoucí je Dráža.Už sedíme s panem Lyerem u stolu a co se nestane... Papežovi...hm ty já tady vůbec nemám...říká pan Lyer. Kam je ale dáme??? Celej tábor je plnej, ani jedna chatka nejni volná.. Už se jim směju, že si udělali pěknej výlet přes půl republiky a můžou zas domu..No ale je tu jiné řešení.. Pan Lyer povídá Dráže: ,, Vem je i s holkama Pochylejma do toho apartmánu.´´ A my se už řítíme do našeho apartmánu. Vlastní lednička, koupelna, záchod, tři pokoje... co víc  si přát :-)

          Anetka přijela asi za hodinu (no jo pražáci) :-). Jitka s námi tetokrát nejela, byla s rodiči na dovolený. Bylo pěkný počasí ve stájích jsme měli sužbu každej den, moc nás to tam bavilo.chodili jsme za hříbátkama.Taky musím zmínit Lucku a Vikyho. Ale o těch by Vám asi víc řek Michal :-) vid Anet.?? :-). No a co teprve Arnoštek a Kuba. Jak jsem sádrovali ručičky. A arnoštkovi se to tak líbilo, že si to chtěl zkusit doma sám. A pak mi volal a povídal jak mu ta sádra nešla sundat a že málem přišel o ruku a máma mu málem přestřihla šlachy, když mu to sundavala. No bylo to celkem vtipný....V Turnově jsme navštívili náš oblíbený krámek se suvenýry a vykoupili jsme všechny sluníčka a želvičky.

           Jelikož jsem měla narozeniny, tak jsme to i přes všechna utajování oslavili. dokonce na dvakrát. Nejdříve se těsně před půlnocí ozavlo strašný bouchání na dveře. hrozně jsem se lekla a šla jsem otevřít. Samozdřejmě že to byla Anetka s Terkou. Všechny vzbudily, až na Michala :-). A přesně o půnoci na 16.července začali házet lupínky. Měla jsem je uplně všude. nakrájela jsem borůvkovej dort. (fuj na lupínku a pošuk na borůvce) tu byli hned.Oslava se protáhla celem na dlouho.když holky a Michal usnuli dali jsme jim čuchat mejdlo, ale moc se nám to nedařilo.Druhá oslava se konala 16.července ve 22:30(přesná doba mého nerození), Zavázali mi oči a už mě vedli ke hnoji, ale naštěstí byl zrovna vyvezenej :-) valník byl prázdej. Tak mě vyváleli v pilinách. Asi si umíte představit jak to kouše :-).

          Pak jsem šly spát. Ale s Anetou a Terkou jsem se ve dvě ráno sešla na dvoře a šly jsme dělat kanadskou noc. Patlali jsem pasty na kliky .... ale pššt :-). No co budu povídat sranda byla to se musí nechat.Nebo naše obíhačka s jednou pálkou.Ještě bych se měla zmínit o našem miláčkovi Arnoštkovy. Když nám pučil ten jeho fingerboard a nám s Jančou hned upadly kolečka. Ale neboj nevšim si toho.

           No prostě v Borčicích je sranda a bezva lidi , už se těšim na další rok...